Člověk reflektuje sama sebe skrze to, co jej obklopuje. Je součástí zvířecí říše, ale sám sebe do ní nezahrnuje. Vyděluje své já od celku a toto postupné vyčleňování ega od obecného kontextu spěje až k dualismu vztahu člověk versus příroda nikoliv člověk jako její vědomě pospolitá součást.
Philippe Descola v přednášce Příliš lidský svět uvádí, že společnost nevlastní přírodu, ale příroda vlastní nás. Hovoří o možnosti přiznat stejná práva jako mají lidé, všem druhům živé i neživé přírody, podobně jako k tomu přistupují komunity a přírodní národy žijící v souladu s krajinou a živými tvory v ní.
Obrazy zvířat provází lidskou kulturu od jeskynních maleb, ale fotografie jakoby se v tomto ohledu nacházela v komplikovanějším postavení novodobého technického nástroje. Klíčová slova fotografie - zvířat evokují v první řadě spektakulární snímky divokých zvířat z exotických končin světa, které svým protagonistům v dlouhodobém horizontu způsobují medvědí službu. Ambicí čísla je navrhnout jiný, nebinární pohled na vztah mezi člověkem a faunou, snažící se reflektovat jeho původní podstatu včetně kontextu dopadů lidské činnosti na něj.
Diskuze je prázdná.
přidat příspěvek do diskuze